Myšlienka dňa

/////////////////////////////////////////

Vypočuť druhého je umenie.

Vypočuť svoju dušu je šťastie.

Janko Bálint

Online

Máme online 48 hostí 



Designed by:

Čo nám prinesie asi rok 2014? PDF Tlačiť E-mail





Čo nám prinesie asi rok 2014?

Kým sa pustím do písania o roku 2014, cítim potrebu aby som napísal úvodom pár viet k súčasnosti, k posledným dňom roku 2013. Naši predkovia používali tieto krásne a múdre porekadlá. „Kto ako si ustelie tak bude spať“, alebo „Ako sa do lesa volá, tak sa z neho ozýva“. A práve o tom to je. Tieto posledné dni sú prípravou na budúci rok. Každý z nás ako si ustelieme, tak sa budeme aj mať- spať. Či ako  voláme-komunikujeme, rovnaká forma komunikácie prichádza aj k nám spätne a o to silnejšie sa to všetko prejaví budúci rok. Práve preto z celého srdiečka odporúčam veľmi si všímať cez vaše srdcia, čo a kto sa k vám prihovára. Riešiť vaše osobné veci. Riešte všetko bez výnimky ako sa to ukáže vo vašom bytí. Neutekajte pred ničím. Plánujte cez čisté srdce, aby ste do Silvestra mali hotový zámer budúceho roka s čistým, uprataným stolom.


Tak ako to vyzerá s rokom 2014? (trocha humoru nezaškodí )

Asi začnem tak, ako to skoro všetci píšu alebo budú písať od bulváru až po predpoveď počasia, či  niektorí ezoterici, jasnovidci a pod. Je isté že prichádzajú rôzne zmeny. Dá sa povedať že vo všetkých oblastiach života. Celosvetovo vnímam na určitých miestach zemetrasenia, opätovné aktivity niektorých vulkánov, ďalšiu zmenu klímy, povodne, hurikány aj na miestach kde doteraz neboli. Finančné burzy budú prechádzať zaťažkávacím obdobím, blíži sa kolaps niektorých významných bánk. Zdravotníctvo v niektorých krajinách pochopí, že bez byliniek sa to ne dá. Školstvo urobí krok vpred a v rámci šetrenia začnú samotné školy recyklovať papier a cez praktické  vyučovanie vyrábať vlastné zošity pre prvákov. Odhalia sa ďalšie tajné dokumenty okolo UFO.

Kométy opustia naše teritórium a tak priatelia z nebies bezpečnejšie pristanú rovno pred budovou OSN. Odpustíme, prepustíme, vypustíme ale aj dopustíme všeličo, nakoľko ešte stále máme čo robiť na sebe. Pasy do 5D netreba vybavovať, všetci pôjdeme spoločne, už sa to odkleplo na príslušných miestach. Ak sa pýtate, či pôjdu aj komunisti a podobní, je tu jasné „áno“. Veď aj tak chodia do kostolov / niektorí verejne a niektorí tajne v iných mestách/. Tak a to boli tie 100% -né správy.


Ako to cítim, vnímam že prinesie rok 2014

Všetko je tak ako to má byť. Brány vesmíru sa naďalej budú postupne otvárať a zatvárať bez nášho súhlasu, ako doteraz. Už dávno sa rozhodlo o tom, že vzostup dokončíme spoločne a tak pomocné energie ktoré budú prichádzať naďalej cez multidimenzionálne brány, slnko,  dá sa povedať nás dokopú k tomu, aby sme sa zobudili, pohli sa ďalej, spomenuli si na naše sľuby, zámery s ktorými sme sa sem inkarnovali.

Tieto posledné decembrové dni neustále vidím na oblohe z oblakov vytvorené DNA špirály. Náhoda? Určite nie. Naše duše prijali túto pomoc vesmíru a tak či chceme alebo nechceme naše DNA sa mení a meniť bude naďalej. To nie je vízia, to je skutočnosť. Začína to na kvantovej úrovni a pokračuje na bunkovej. Rok 2014 bude o veľkých neviditeľných, ale aj viditeľných zmenách.

Niektorí z nás a to väčšina budú nadávať, strachovať sa, plakať, bedákať. Prečo? Budú strácať svoje  istoty o ktoré nechcú ani náhodou prísť. Falošné ilúzie začnú padať ako špinavé záclony zhodené z okien. Proroci, jasnovidci, liečitelia, hlásatelia svetla a lásky, ktorí sa cez svoje duchovné ego prezentovali doteraz, postupne budú odhalený. To im prinesie ich pád, nakoľko ľudia sami zistia, že síce im odhalili nejaké „pravdy“,  odobrali nejaké falošné ilúzie, ale práve oni im nasadili nové. Vlastne sa takto vyrábajú novodobé duchovné ovce.

Pravdepodobne niektorí z vás, ktorí ste prečítali hore uvedené vety ste s hrôzou zistili, že nepíšem o láske, o svetle ako ste zvyknutí a tak to je fuj. Niečo veľmi zlé. Áno, nepíšem. Nerobím meditáciu a nechcem vás ani programovať, vytvoriť vám ilúziu o tom, že všetko je super, svetlo a láska. Verím ale v to, že to svetlo a láska je v našej budúcnosti, ktorú tvoríme tu a teraz.  Tvorme ju s čistím srdcom, uzemnení s našou nádhernou planétou, kreatívnym rozumom.

Môžem 100x vyhlasovať o sebe že som svetlo a láska, či nejaký anjel alebo inkarnujúci mimozemšťan, guru a neviem ešte čo keď to nevyžarujem zo seba. Ozajstné svetlo, láska a atď.  to nepotrebuje o seba vyhlasovať. Ono je, vie to, nerobí si, nepotrebuje žiadnu reklamu.

Rok 2014 nám prinesie nové možnosti, ukončenia, poučenia a bude to záležať len na nás, čo urobíme. Nikto a nič za nás neurobí. Ani anjeli, či ďalší mimozemský priatelia. Opačne, posielajú k nám nových učiteľov cez naše deti, vnukov, pravnukov. Stále mudrujeme okolo času, ale pre nich čas neexistuje. Čas je stála prítomnosť a tak vedia, že náš vzostup, ktorý tak veľmi často vnímame horizontálne je lineárny. Preto prestaňme sa báť, čo bude snami. Každý deň sa nám ukazujú naše lekcie, ktoré máme prijať a neodďaľovať. Ak by ste sa ma opýtali na čo sa vlastne čaká, tak by som povedal, že len na to, kedy a ako sa zjednotíme a prestaneme klamať seba samých, či ostatných.

Uvedomme si Boží nádych a výdych vo všetkej existencii. Sú to cyklické prejavy božskej podstaty vo všetkom. Aj v nás, v našich životoch. Tak ako vesmír pokračuje so svojim vývojom pomocou Jeho výdychu, rovnako aj naša existencia, bytie pokračuje ďalej.  Aj keby sme nič nerobili, tak ako väčšina ľudí nerobí, náš vzostup by sa aj tak dokončil. Len by bol iný scenár. To, že sme sa rozhodli pomáhať v Jeho úsilí a boli sme ochotní sa zobudiť, zobúdzať druhých, tak sme schopní srdcom vidieť aj ten najmenší posun vpred, ktorý druhý či už vedome alebo podvedome odmietajú. Práve táto naša ochota spolupráce mení situácie ktorým niektorí hovoria katastrofy a iný čistenie. Ani Gaia netrpí tak ako  to niektorí prehlasujú. Má dostatok síl a vždy mala, aby urobila s nami v najhoršom poriadok ( viď kataklizmy z minulosti ). Radšej sa starajme o seba a ukážme ostatným, že všetko sa dá keď cheme. Tak im pomôžeme prekonať ich strachy zo všelijakých budúcností a cez naše skúsenosti rozdávajme múdrosti, rady ostatným.

Prajem nám všetkým láskyplný rok 2014, plný zrealizovaných nových možností vo všetkých oblastiach nášho bytia. Aby naša jednota sa prejavila prakticky čím skôr, aby sme spoločne dosiahli to, prečo sme sa sem inkarnovali.

S láskou a svetlom Apukhe


Pre http://gaia2010.sk/ 23.12.2013 napísal Ján Bálint Apukhe. Tento článok môže byť ďalej šírený, kopírovaný v neskrátenej, neupravenej podobe a len pre nekomerčné účely, pokiaľ bude pripojená celá táto poznámka aj s aktívnymi odkazmi. Ďakujem za pochopenie.



12.00 Normal 0 false 21 false false false SK X-NONE X-NONE MicrosoftInternetExplorer4




Umění milovat sebe sama I.

28. Október 2011

Written by maria

Zanechať komentár

2 Votes

“Posuzoval ses někdy z hlediska osoby, kterou ses stal? Jaká iniciace!  Zastavil ses někdy na okamžik a sledoval ses očima absolutního pozorovatele?”

Ramtha

“Každý, kdo mi lichotí, je mým nepřítelem. Každý, kdo mne kritizuje, je mým učitelem.”

čínské přísloví

Je mnoho cest, jak milovat sebe sama a každá událost nabízí příležitost zažít lásku.

Situace, kdy je všechno jakoby proti nám, vznikají jen proto, aby nám ukázaly tu naši oblast života, kde máme blokovanou energii, kterou bychom mohli využívat pozitivnějším způsobem.

Milovat sebe sama znamená přijmout se takoví, jací jsme právě teď. Tato dohoda platí bez vyjímek. Uzavíráme ji sami se sebou a zavazujeme se v ní, že si budeme vážit sami sebe, cenit se, že se přijmeme takoví, jací jsme v každém okamžiku života. To znamená, žít v přítomnosti.

Mnozí z nás se ohlížíme za svým životem s pocitem lítosti. Myslíme si, že bychom  mohli zvládnout různé situace na daleko vyšší úrovni a představujeme si, kdybychom tenkrát udělali to, či ono, vše by dopadlo jinak…

Minulost nám může pomoci jen tehdy, když myslíme na své úspěchy a vytváříme si pozitivní vzpomínky . Z budoucnosti si můžeme udělat přítele, když si uvědomíme, že představováním si toho, co se stane, tvoříme vizi svého vlastního kroku.

Milovat své vlastní “já” sahá za připoutanost i odpoutanost. Existujeme ve fyzickém těle a každý máme své zaostření, kterému říkáme “já”. Toto “já” jsme dostali, abychom se mohli oddělit od většího celku a prožívat specifickou část bytí. Vše, co jsme až doposud prožili, je přesně to, kvůli čemu jsme se narodili, abychom se z toho poučili. Ať se nám to líbí či nikoliv, z toho sestává naše bytí, naše jedinečnost a naše poslání.

Kdybychom si cenili své jedinečnosti a uvědomili si, že cesta, kterou jsme se rozhodli jít, se liší od cesty kohokoliv jiného, mohli bychom se snadněji odpoutat od názorů druhých a následovat své vlastní vnitřní vedení. Jednou z cest, jak milovat sebe sama, je přestat se porovnávat s ostatními. I když jsme součástí celku, jsme zároveň individualitou a máme svou vlastní cenu.

Výzvou na cestě milování svého “já” je dát stranou to, co nám lidé říkají a ptát se: “Vyhovuje mi to také? Mám z toho radost? Cítím se při tom dobře?” V konečném důsledku má váhu jen naše vlastní zkušenost. Je lákavé udělat si autoritu z druhého člověka nebo z něčeho, jako je třeba kniha, a tak přesunout svou schopnost seberozhodování, co je pro nás dobré, mimo sebe.

Mít učitele je velmi přínosné, ale pouze tehdy, když se naučíme, jak sami získávat informace a jak růst. Když jsme se svými učiteli- s kýmkoliv z koho jsme si udělali ve svém životě autoritu, měli bychom si přitom položit otázku, jestli je to jen jejich pravda nebo jestli je to dobré také pro nás.

Spousta mezilidských vztahů vychází ze solárního plexu-třetí čakry, centra moci, odkud se lidé snaží navzájem přesvědčovat, přemlouvat, kontrolovat a manipulovat. Milovat sebe sama znamená odejít z těchto vztahů. Aby se nám to podařilo, budeme se muset odpoutat od viny.

Lidé kolem nás se mohou cítit nějakým způsobem ohroženi, nehrajeme-li podle stejných pravidel jako oni. Chtějí, abychom mysleli a jednali stejným způsobem, který zapadá do jejich představ, a proto zkoušejí v nás vzbudit pocit viny, a tak získat nad námi moc. Také rodiče často nevědí, jak jinak udržet kontrolu, a využívají vinu, zlobu a odpírání lásky k ovládání svých dětí.

Když cítíme svou vnitřní sílu a vládu nad  svým životem, můžeme vycházet ze srdce. Cítíme-li se bezmocní, máme možná pocit, že musíme manipulovat nebo bojovat o moc, abychom získali to, co chceme. Možná si myslíme, že se musíme druhým omlouvat za své chování nebo “nevinně” zalhat, abychom je uchránili před nepříjemnými pocity. Když takto jednáme, nejsme láskyplní sami k sobě, místo toho předáváme svému podvědomí zprávu, že to, kdo jsme, není pro ostatní dost dobré nebo přijatelné. Chceme-li být svobodní, je důležité, abychom ani my nikým nemanipulovali a nechali lidem jejich svobodu.

Můžeme se naučit odpoutat od reakcí druhých i od svých vlastních emocí, které nás vyvádějí z našeho klidového centra. Odsuzování nám brání milovat sebe sama. Kdykoliv soudíme, oddělujeme se. Když si děláme názor na druhé lidí, díváme se na ně kriticky, tvoříme si pro své podvědomí zprávu, že svět je místo, kde je třeba se chovat určitým způsobem, pokud chceme, aby nás lidé přijali. Když někoho odmítneme, ukládáme si do svého podvědomí, že sami sebe přijmeme pouze za určitých podmínek. To vede k vnitřnímu sebekritickému dialogu, a ten přinese nazpět mnoho negativních obrazů z vnějšího světa. Proč? Protože jakmile jednou pošleme své negativní soudy a přesvědčení ven, vytvořili jsme jim cestu, kudy se k nám mohou vrátit.

Sledujme, co vysíláme ostatním lidem. Přijímáme je láskyplně bez kritizování, bez ponižování? Usmíváme se na ně? Chováme se přátelsky a umožňujeme jim, aby mohli mít ze sebe dobrý pocit? Nebo se nijak neprojevujeme? Když přijímáme jiné lidi, dokonce i jen telepatihttp://eldhwen.files.wordpress.com/2011/10/321532_10150361819979924_296940824923_9956690_8328090_n.jpg?w=300&h=207cky, pomáháme jim nalézt jejich vyšší já. Pak uvidíme, že ostatní budou láskyplně přijímat taky nás. Co považujeme za pravdu o lidech kolem nás, to si tvoříme jako svou zkušenost s nimi.

Abychom se posunuli na novou úroveň sebelásky, začněme si všímat, co považujeme za pravdivá fakta o fungování světa. Přesvědčení je to, co považujeme za pravdu o realitě. Naše realita se může lišit od reality druhých. Říkáme-li si: “Když se směji na druhé, smějí se oni na mne”. Díky tomu se opravdu můžeme smát pouze na lidi, kteří náš úsměv opětují. Pokud budeme věřit, že lidi nám úsměv nikdy neopětují, budeme si automaticky vybírat a smát se na lidi, kteří nám úsměv nikdy nevrátí.

Chceme-li zažívat svět, který má o nás zájem a podporuje nás v našich představách o sebelásce, začněme si všímat, co si o světě říkáme. “Svět možná není spravedlivý, ale je přesný”, což znamená, že všechno, co jsme dostali je přesně to, čemu jsme věřili a co jsme očekávali, že dostaneme. Držíme-li se určitého názoru na realitu, bude taková i naše životní zkušenost.

Další z kvalit sebelásky je odpuštění. Někteří z nás stále lpí na starých věcech a stále a stále si připomínají zlobu. Zlobíme se na sebe nebo na ostatní, kteří nás zklamali či nám ublížili. Vyšší já umí odpouštět. Když lpíte na čemkoliv jako je zloba, uraženost, na negativních pocitech vůči druhému, pak si to udržujeme ve své auře. Člověk, ke kterému máme tyto negativní pocity, tím bude ovlivněn, ale ne tolik, jako my. Vše, co cítíme vůči druhým, sedí v naší auře a funguje jako magnet přitahující stejné. Proto je k odpuštění dobrý důvod- pročišťuje a léčí naší auru.

Sebeláska zahrnuje také pokoru, tedy sebevyjadřování vycházející ze srdce a nikoli z ega. Pokora říká: ” Jsme otevření. Jsme ochotni naslouchat. Možná neznám všechny odpovědi”. Pokora je jednou z vlastností, které nám umožňují přijímat, jelikož vede k otevřenosti. Pokora znamená hlubokou víru a důvěru v sebe sama.

Lidé jednající arogantně a s chladným sebevědomím postrádají právě ty vlastnosti, které se snaží předvést. Ti, kteří milují sebe sama, se projevují láskyplně, velkoryse a laskavě. Své sebevědomí vyjadřují skrze svou pokoru, umění odpouštět a vše přijmout. Jestliže potkáme  lidi, kteří sice působí velmi moudře, přitom však ponižují druhé a vyvolávají v lidech špatný pocit ze sebe sama, můžeme si být v klidu jisti, že nemilují sami sebe, i kdyby jejich slova a učení zněla sebelíp.

K sebelásce patří víra v sebe, důvěra v to, kdo jsme a ochota dle toho jednat. Nestačí svou víru a důvěru jen cítit, potřebujeme ji prožívat také ve svém vnitřním světě.  Naše radost pramení z toho, že kolem sebe vidíme věci odrážející naši vnitřní krásu. To vše je odměna za to, že jsme si věřili a následovali svou vnitřní vizi svými činy.

Nestačí jen lásku vyzařovat. Milovat sebe sama znamená také lásku přijímat. Když rozdáváme lásku a lidé kolem nás ji nedokáží přijmout, nemá kam jít. Jsme-li ochotni přijmout lásku druhých, prokazujeme jim velkou službu.

Prevzaté z:

http://www.amiresah.cz/umenimilovatsebesama.htm




 

Používaním týchto stránok súhlasíte s používaním cookies. Pre viac informácií o cookies a o možnostiach ako ich vymazať nájdete tu.

Potvrdením súhlasíte s používaním cookies na tejto web stránke.

EU Cookie Directive Module Information